Měnová politika ČNB prospívá exportu převážně velkých strojírenských společností

Sedmi z deseti velkých strojírenských společností pomáhá současná měnová politika ČNB k vyššímu exportu a lepším hospodářským výsledkům. U malých a středních firem zaznamenává tento pozitivní vliv jen třetina z nich. Mírně nadpoloviční většina ředitelů je v současné situaci proti zavedení eura. Většina společností nemá problémy s kurzovými rozdíly, nejčastěji se proti jejich vlivu brání prostřednictvím nákupu vstupů a výstupů ve stejné měně, zejména euru. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství H2/2016 zpracované analytickou společností CEEC Research.

Money

Poměrně často diskutovanou otázkou je v českém strojírenství měnová politika ČNB a její vliv na export českých firem, který následně ovlivňuje také jejich produkci. Podle více než poloviny (52 procent) českých strojírenských společností současná měnová politika pomáhá k navýšení jejich exportu. Velké rozdíly v odpovědích však panují v závislosti na velikosti firmy. Aktivity ČNB vnímají pozitivně téměř tři čtvrtiny (70 procent) velkých strojírenských společností a jen necelá desetina se domnívá, že vedou ke zhoršení hospodářských výsledků. U malých a středních firem nezaznamenala polovina ředitelů (50 procent) žádný dopad měnové politiky ČNB na svůj export, o jejím pozitivním vlivu je pak přesvědčena jen třetina (36 procent) z nich. Podobně jako u velkých firem 14 procent malých a středních společností uvedlo, že oslabení koruny mělo negativní vliv na jejich hospodářský výsledek. „Velmi pravděpodobně by zavedení eura mělo v krátkodobém horizontu pro strojírenský průmysl převážně pozitivní dopad, a to zejména u větších firem. U menších a středních firem a u firem, které mají nižší podíl exportu na své produkci v rámci EU, by pozitiva ze zavedení eura nebyla tak výrazná. V delším časovém období by výhody ze zavedení eura eliminovalo očekávané navýšení nákladů,“ říká Petr Pištěk, Obchodní ředitel, Bibby Financial Services, a. s. "Měnová politika České národní banky přispěla k oživení české ekonomiky a podpořila exportní sektor. Otázkou zůstává, co se stane po opuštění současného intervenčního režimu, jak budou firmy připraveny na případný pokles cenové konkurenceschopnosti a jak se s takto dlouhým obdobím uvolněné měnové politiky vypořádají jiné sektory ekonomiky, zvláště finanční sektor a trh nemovitostí,“dodává Michal Nebeský, generální ředitel Citi v České republice

menova politika

Proti zavedení eura je za současné situace mírně nadpoloviční většina strojírenských společností (56 procent). Přechod na něj by naopak uvítalo 44 procent firem. Hlavními důvody proti zavedení eura jsou přitom obavy z navýšení nákladů (mzdy, inflace a další) a dále obava ze ztráty účinného nástroje regulace kurzu Českou národní bankou. Přechodu na společnou evropskou měnu jsou spíše nakloněny velké strojírenské firmy (49 procent). „Vzhledem k tomu, že naše ekonomika je kromě exportního zaměření postavena i na relativně vysoké pružnosti, se kterou musí reagovat na vnější vlivy, nepovažuji přechod na společnou měnu pro Česko za vhodný. Česko by si mělo udržet schopnost měnovou politikou neustále exportní ekonomiku země podporovat, což by po zavedení jednotné měny už nebylo možné. Příklady z Řecka, Itálie nebo naopak ze Švýcarska mne v tom jen utvrzují,“ vysvětluje svůj postoj k zavedení Eura Petr Karásek, Viceprezident, Česká asociace interim managementu. 

Dvě třetiny (65 procent) strojírenských společností uvedly, že nemají problém s kurzovými rozdíly. Odpovědi jednotlivých segmentů strojírenského sektoru se přitom na tuto otázku příliš nelišily (61 procent velké společnosti, 68 procent malé a střední firmy). „Současná politika ČNB jednoznačně pomáhá českému exportu minimálně tím, že si čeští exportéři do doby udržení kurzového závazku nemusí lámat hlavu s kurzovým zajištěním koruny vůči euru. Tento problém by přijetí eura zcela vyřešilo. Odpadly by tím transakční náklady kurzového zajištění a konverze a zmizela by část kurzového rizika,“ dodává Jan Rýdl ml., Statutární ředitel, Generální ředitel, TOS VARNSDORF a.s.

Proti případnému vzniku kurzových rozdílů se strojírenské firmy brání především prostřednictvím nákupu vstupů a výstupů ve stejné měně, přičemž v naprosté většině se jedná o Eura. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje nejčastější způsob ochrany před kurzovými rozdíly, tomuto postupu ředitelé strojírenských firem přidělili známku 6,1. Nejméně se naopak používají měnové opce (3,7 z maximálních 10). 

Studie českého strojírenství H2/2016 byla představena v úterý 18. října na Setkání lídrů českého exportu 2016/H2. 

Posted by on 25 října 2016.